Merkava Mk.1

Historie:
Historie tankové legendy zvané Merkava začala už v šedesátých letech, když se Izrael musel vážně zabývat problémy spojenými s dovozem nových tanků ze zahraničí. Po celou svou krátkou novodobou historii je Izraelský stát na tenkém ledě co se týče sympatií ze zahraničí. Tento led se skoro "prolomil" zejména v roce 1967 po tzv. "Šestidenní válce", kterou začal Izrael. Po této válce spousta státu uvalila na Izrael zbrojní embargo. V té době byl plánován nákup tanků Chieftain z Británie, která před válkou poskytla Izraeli 2 kusy tohoto tanku na vyzkoušení. Po válce Británie plánovaný prodej Chieftainů zrušila. Nasnadě bylo teda řešení postavit si vlastní tank. Tento návrh nebyl výhodný jen tím, že by vyřešil problémy z dodávkami tanků. Konstrukce takového tanku by též umožnila postavit typ, který vyhovuje izraelským požadavkům lépe než kterýkoliv zahraniční tank. Známou věcí je to, že hlavním požadavkem je vysoký stupeň ochrany posádky a dostatečná palebná síla (o tom svědčí i plánovaný nákup tanků Chieftain, které ve své době patřily mezi nejlépe chráněné typy). Ještě téhož roku začaly konstrukční práce na novém tanku. Tank měl využívat co nejvíce osvědčených součástek z tanků, které měl Izrael ve výzbroji. Jednalo se o americké M48 a britské Centuriony. V roce 1970, kdy byly zahájeny detailní práce na novém tanku, byl zaveden dokonalejší americký tank M60 jehož součástky byly použity rovněž. Byl dán dohromady konstrukční tým vedený generálem Alufem Israelem Talem, který zodpovídal za vývoj tohoto tanku (tvrdí se, že se jednalo pouze o 35 mužů). Dalším důležitým mezníkem ve vývoji tanku Merkava byla válka Jom Kippur v roce 1973. Tehdy se ukázalo, že všechny tanky zavedené v izraelské armádě jsou málo odolné proti řízeným protitankovým střelám, které nasadila proti Izraeli egyptská armáda ve velkém počtu. K požadavkům na tank Merkava tak přibyl vyšší stupeň ochrany proti ruským kumulativním střelám, které měly nepřátelské armády ve výzbroji. Byl nashromážděn obrovský soubor dat týkajících se tanků vyřazených v boji a způsobu jak k tomu došlo. Na základě těchto informací byly potom zkoušeno různé tvarování tanku Merkava a potom byly výsledky vystaveny střelbě z různých zbraní. Celý vývoj Merkavy byl jak po finanční stránce, tak technické, sponzorován USA, i když Izrael by tento tank asi vyvinul i bez ní. Celkové náklady na vývoj, zkoušky a vývoj prototypů se vyšplhaly na 65 miliónů dolarů. V roce 1974 byl hotov první prototyp (uvadí se však někdy i rok 1977) a v roce 1977 byl celý projekt odtajněn. V roce 1977 též začaly práce nulté předvýrobní sérii čítající 40 kusů Merkav. Byly vyrobeny roku následujícího. Armádě byly první tanky dodány roku 1979. V počtu vyrobených Merkav se jednotliví autoři liší. Ing. Soukup uvádí 297 kusů a Ch. Chant 325 kusů (možná jsou do tohoto čísla započítány i první Merkavy Mk.2 neboť se jedná o počet Merkav, které měl Izrael k dispozici roku 1982). Merkava Mk.1 se svými parametry řadí někde mezi tanky 2,5 generace a v roce 1982 se střetly s jinými tanky, o kterých se dá říct, že patří také do 2,5 generace - syrskými tanky T-72. Převaha byla zcela jednoznačně na straně Merkav (nicméně přesná čísla o ztrátách zjištěna nebyla). Přes odtajnění projektu byly některé parametry tanku ještě dlouho utajovány. V roce 1982 to byla mimo jiné maximální rychlost, dojezd a pancéřování (jehož bližší parametry jsou utajovány dodnes). Vývoj tanků Merkava pokračoval dál přes samostatně popsané typy Mk.2, Mk.3 až k dnešnímu typu Mk.4. Vylepšovány jsou ale i Merkavy verze Mk.1 a to zlepšením ochrany, přidáním zadýmovacích granátometů (2x6) atd. (viz. verze).

Jeden z prvních uveřejněných snímků tanku Merkava. Montáž Merkav v roce 1980.

Obecná charakteristika:
V konstrukci tanku Merkava Mk.1 bylo uplatněno několik významných novinek, které ještě po více než dvaceti letech jsou unikátní. Například motor je umístněn pod šikmým čelním pancířem a přispívá tak k vyšší ochraně čtyřčlenné osádky při zásahu so přední části korby. Řidič je situován vlevo od motoru. Před ním se nachází pravděpodobně převodovka. Tříčlenná věž je umístněna za motorovou sekcí. Velitel je ve věži vpravo a střelec je níže před ním. Nabíječ je situován do levé části věže. Řešení záďové části tanku je světovým unikátem. V zádi je relativně velký prostor, který lze variabilně použít pro mnoho účelů. V tomto prostoru je většinou umístněn minomet Soltam ráže 60 mm a 30 min. Nebo lze v tomto prostoru vézt dalších 23 nábojů pro hlavní kanón. Hodně se mluvilo o výsadku, který tento tank může v tomto prostoru převážet. Jednalo se o 3, 6 nebo až 10 vojáků podle počtu munice. V případě 10 vojáků prý bylo třeba snížit zásobu munice o 22 kusů. Při konstrukci tohoto prostoru se asi myslelo hlavně na lepší nákládání munice nebo na převoz raněných, než na převoz vojáků. Do zadního prostoru se vejdou asi 4 nosítka nebo až 9 sedících raněných. Nicméně byly publikovány fotografie, na kterých je vidět, že tank Merkava může být použit i jako obrněný transportér. Z tohoto prostoru se vystupuje otvorem v zádi, který chrání mohutná dvoudílná dvířka (jedna část se otvírá nahoru a jedna dolů). Na zádi tanku jsou vlevo a vpravo od již zmiňovaných dvířek pro přístup do zadního prostoru ještě další dvě jednodílná dvířka. Pravé složí pro přístup k protichemickému vzduchovému filtru a levé pro přístup k akumulátorům. Pravděpodobně vzadu je umístněna 60-ti litrová nádoba na vodu.

Palebná síla, systém řízení palby a přístrojové vybavení tanku:
Tank je vyzbrojen plně stabilizovaným kanónem M68 ráže 105 mm upraveným společností IMI. Kanón má drážkovaný vývrt a termickou ochranu hlavně. Je vybaven ejektorem. Elevace je -8,5 až 20° což je o něco méně než u západních konstrukcí a odměr je celokruhový. Systém náměru kanónu a odměru věže je elektrohydraulický americké společnosti Textron Inc., divize HR Textron. Umožňuje pohyb v náměru a odměru rychlostí minimálně 30 resp. 25 °/s. Kanón IMI M68 může střílet standartní munici NATO ráže 105 mm. Nicméně v tancích Merkava se používá domorodá munice, o které se tvrdí, že je lepší než západní. Izraelská armáda používá munici HE, HESH a APFSDS. Zprávy o umístnění munice se liší zdroj od zdroje. Ing. Soukup se zmiňuje o 10 kusích ve věži, 52 kusích ve středu korby a 23 kusech, které mohou být vezeny v zadní části tanku. Jiné zdroje uvádějí, že všechna munice je uložena v korbě.
Hlavní zbraň je ovládána systémem řízení palby Matador Mk.1 (Knight) firmy Elbit. Integruje v sobě střelecký zaměřovač se stabilizovanou optikou, s denní a noční pasivní noktovizní větví (disponuje osmi-násobným zvětšením) a s laserovým dálkoměrem. Dále digitální počítač pro výpočet prvků pro střelbu a meteo senzor (o kterém se zmiňují všechny obsáhlejší zdroje, ale na tanku Merkava Mk.1 není moc patrný narozdíl od pozdějších typů). Díky SŘP Matador může Merkava Mk.1 účinně střílet na cíle vzdálené přes 2000 metrů a to i za pohybu. Podle některých zdrojů měl ale tento systém řízení palby nedostatky, které se podařilo odstranit až u verze Mk.2.
Jako vedlejší výzbroj slouží tři kulomety FN-MAG ráže 7,62 mm. Jeden je spřažen z hlavním kanónem a další dva jsou lafetovány na věži. Jeden ovládá velitel a druhý nabíječ. Oba mohou být použity jako protiletadlové. Vezeno je většinou 10 000 nábojů ráže 7,62 mm, z nichž 3000 jsou určeny pro spřažený kulomet a 7000 pro protiletadlové kulomety. Je možné, že na pár Merkav Mk.1 byly ještě namontovány kulomety M2HB ráže 12,7 mm nad kanón, jak je tomu u typu Mk.2. Zvláštností tanku Merkava je minomet Soltam Commando ráže 60 mm, který slouží jako pomocná výzbroj. U typu Mk.1 je umístněn uvnitř tanku a při střelbě musí být umístněn vně tanku (možná i do poklopu). V tanku je většinou vezeno pro tento minomet 30 min.
Řidič je vybaven pro jízdu v noci pasivním noktovizorem AN/VSS-2 firmy Litton (nebo AN/VSS-43). Velitel má k dispozici telefon pro spojení se zadním prostorem. Zajímavostí jsou vyklápěcí světlomety.

Merkava Mk.1. Libanon 1982.

Ochrana:
Ochrana tanku Merkava Mk.1 je řešena jako komplexní se zajištěním maximálního stupně odolnosti ze všech stran. Jako hlavní ochrana je použit odlévaný a svařovaný ocelový pancíř. Některé zdroje uvádí, že je použit i vrstvený pancíř. Jako u jiných tanků je nejvíc pozornosti soustředěno na čelní pancéřování věže a korby. Věž nemá přírubu kanónu (podobně jako u britských tanků) a po obou stranách kanónu jsou dva klíny z homogenního pancíře. Ty jsou velmi šikmé (70 až 80°) a odrážejí tak většinu střel. Zároveň jsou enormně silné (až kolem 1000 mm). Prostor před střeleckým zaměřovačem je jakoby vyříznut a po stranách je chráněn osmi ocelovými retardéry. Ty pravděpodobně slouží hlavně jako ochrana zaměřovač před střelami z kulometů, kanónu a střepinami ze střel zasahnuvších pancíř v tomto prostoru. Čelní prostor korby je chráněn mohutným pancéřováním. Jako ochranný prvek je použito vyplnění některých částí konstrukce nádržemi s naftou. Ty se nacházejí vepředu korby nad pásy a pravděpodobně i před motorem. Za čelním pancéřováním je umístněna hlavní pohonná jednotka, která v případě, že dojde k probití čelního pancíře slouží jako další ochranný blok. Motor je umístněn vpravo, takže řidič vlevo je méně chráněn. Proto je možné, že pancíř v oblasti řidiče je o něco silnější. Je taky o něco šikmější. Boky věže jsou vespod chráněny šikmým homogenním pancířem a nahoře zdvojeným ocelovým pancéřováním. Mezi těmito dvěmi vrstvami jsou umístněny schránky, do kterých se umístňují pravděpodobně zásobníky. Toto pancéřování zvyšuje ochranu zejména proti kumulativní munici (je pravděpodobné, že bylo konstruováno tak aby chránilo před municí RPG-7). Boky korby jsou v oblasti pojezdového ústrojí chráněny vlastním homogenním ocelovým pancířem korby a ochrannými kryty pásů. Vrchní část je chráněna dvěmi vrstvami ocelového pancéřování, mezi nimiž jsou palivové nádrže a akumulátory. Řidič je pak ještě chráněn zprava motorem. Zadní část věže je z ocelového pancíře a jako přídavná ochrana hlavně proti kumulativním střelám slouží mohutný koš na výstroj a výbavu. Pravděpodobně od roku 1982 jsou pak tanky Merkava v zadní oblasti věže vybaveny clonou z řetězů zakončených těžkou kovovou koulí. Tato clona chrání kritický prostor mezi korbou a zádí věže zejména před kumulativními střelami. Pravá zadní část korby je chráněna (dvojitým ?) ocelovým pancířem a protichemickým filtrem, jako přídavnou ochranou a levá část je chráněna (dvojitým ?) ocelovým pancířem a akumulátory. Ve střední části jsou dvířka o značné tloušťce stěny (asi 300 - 350 mm). O druhu pancíře, který tvoří tyto dvířka, nebyly zjištěny žádné bližší informace, ale díky velké tloušťce stěny půjde pravděpodobně o nějaký druh komorového pancéřování. Zadní pancéřování s vysokou pravděpodobností odolává starší munici RPG-7. Navíc je záď pod určitým úhlem chráněna ještě blatníky a ozubeným vodícím kolem.
Další systémy zajišťující vyšší ochranu jsou filtroventilační systém a detektor radioaktivního zamoření. Dále pak systém potlačení požáru a exploze společnosti Spectronix. Munice je umístněna ve speciálních ohnivzdorných schránkách.
Pancéřování tohoto tanku se velmi osvědčilo. Podle izraelských zdrojů bylo v roce 1982 v Libanonu zasaženo asi 50 Merkav protitankovými prostředky. Jenom 9 tankistů bylo zabito. Všechny stroje byly opraveny a navráceny do služby (jeden tank dostal kolem 20 zásahů).

Pohyblivost:
Při vývoji tanku Merkava byla pohyblivost odsunuta až na poslední místo. Přesto byla požadována alespoň na úrovni tanků M60. O použitém motoru tanku Merkava Mk.1 nejsou jednotné údaje. Většina zdrojů uvádí, že je vybaven motorem Teledyne Continental AVDS-1790-6A V-12 o výkonu asi 670 kW. A maximální rychlost je 46 km/h. Ing. Soukup uvádí vybavení motorem AVDS-1790-2A(C/D) o výkonu 560 kW, při stejné rychlosti. Uvádí taky, že tato kombinace nebyla příliž dobrá kvůli nedostatečnému výkonu a nespolehlivosti. Tanky pak měly být na nějakou dobu dokonce staženy z bojů. Pravděpodobné je, že první prototypy a možná i první sériové tanky byly vybaveny motorem o výkonu 560 kW a později byla použita výkonnější a spolehlivější pohonná jednotka, protože Merkavy Mk.1 slouží dodnes (2002).. Stejná nejistota je i u převodovky. Použita byla možná Allison CD-850-4 a později dokonalejší CD-850-6A (nebo CD-850-6BX). Pojezdové ústrojí je modifikováno z tanku Centurion. Jsou použitá stejná kola a nezávislé odpružení pomocí vinutých pružin. Na každé straně je šest pojezdových kol, hnací ozubená rozeta, čtyři vratné kladky a vodící ozubené kolo. Zajímavá je docela vysoká průměrná rychlost v terénu, která má být přes 20 mil/h, což je asi 32 km/h.

Verze a odvozené typy:
Merkava koncept: Těžce pancéřovaný Centurion s posunutou věží. Dále existoval prototyp s podvozkem Merkavy a věží tanku M48.
Merkava Mk.1 prototypy: Pravděpodobně vybaveny motorem o výkonu 560 kW, část vybavena jinými ochrannými kryty pásů. Hmotnost kolem 56 tun a délka korby 7 120 mm.
Merkava Mk.1: Pravděpodobně vybavena motorem o výkonu 560 kW.
Merkava Mk.1A ?: Vylepšená verze s ochrannou clonou z řetězů v zadní části věže. Asi vybavena motorem AVDS-1790-6A o výkonu 660 - 675 kW.
Merkava Mk.1B ?: Verze vybavená zadýmovacími granátomety (2x6) a ochrannými kryty pásů z tanku Merkava Mk.2. Možné je i vylepšení systému řízení palby.
Merkava Mk.2: Verze s vylepšeným pancéřováním, systémem řízení palby a pohyblivostí. Popsána samostatně.
Merkava Mk.2A: ?.
Merkava Mk.2B: Verze s upraveným systémem řízení palby, s termokamerou Hughes a převodovkou Renk Rk304.
Merkava Mk.2C: Verze s přídavným pancířem na vrchu věže a čele korby.
Merkava Mk.2D: Verze vybavena přídavným pancířem na bocích věže a čele korby.
Merkava Mk.3: Základní verze tanku Merkava Mk.3. Popsána samostatně.
Merkava Mk.3A: ?.
Merkava Mk.3B: Verze vybavená přídavným pancéřováním na vrchu věže.
Merkava Mk.3C: Blízká verzi Mk.3B. Také vybavena přídavným vrchním pancéřováním.
Merkava Mk.3D "Baz": Tank Merkava Mk.3 vybavený systémem automatického sledování cíle Baz. Verze popsána samostatně.
Merkava Mk.3D "Baz" "BA": Tank Merkava Mk.3D vybavený přídavným pancéřováním na bocích věže.
Merkava Mk.3D "Baz" "BA-RP": Tank Merkava Mk.3D vybavený přídavným pancéřováním na bocích věže a pásy s pryžovými patkami.
Merkava Mk.3?: Verze vybavená přídavným pancéřováním na věži stejným jako u typu Mk.3D "BA"?
Merkava Mk.3?: Verze vybavená přídavným pancéřováním 4. generace. Pouze prototyp ?
Merkava Mk.4: Dále vylepšený tank Merkava s upraveným kanónem, pancířem a pohonem. Verze popsána samostatně.
Slammer: Samohybná houfnice ráže 155 mm na podvozku tanku Merkava.
Merkava ARV: Vyprošťovací tank na podvozku tanku Merkava Mk.3.
Další verze: Merkavy všech typů mohou být vybaveny mechanickými pluhovými vyorávači TWMP a magnetickými odminovávači AMMAD firmy IAI/Ramta.

Merkava Mk.1B. Na snímku na věži před střeleckým zaměřovačem je dobře vidět 8 ocelových retardéru, brzdících sklouznuvší střely.


Merkava Mk.1 - data:

Typ: hlavní bojový tank
Posádka: 4
Rozměry:
    Délka korby (mm) 7 450
    Celková délka (mm) 8 630
    Maximální šířka (mm) 3 700
    Maximální výška (mm) 2 750
    Výška po věž (mm) 2 640
    Výška korby (mm) 2 150
    Světlost (mm) 470
Hmotnost:
     prázdná (kg) 58 000
     bojová (kg) 60 000
Výzbroj:
    Kanón - Typ/Ráže/Délka IMI M68 dr/105/?
               - Počet nábojů  62 - 85
               - Účinný dostřel (m) 2000 - 2200
               - Stabilizace  ano ve 2 osách
               - Odměr (°) 360
               - Náměr (°) -8,5 až 20
    Spřažený kulomet - Typ/Ráže FN MAG/7,62
    Protiletadlové kulomety - Typ/Ráže 2 x FN MAG/7,62
                    - Počet nábojů (ks) 3000 pro spřažený a 7000 pro protiletadlové kulomety
    Další výzbroj 60 mm minomet Soltam Commando
    Zásoba min (ks) 30
Pojezdové ústrojí:
Zavěšení podvozku: pomocí spirálových pružin (zavěšení typu Horstmann)
Šířka pásů (mm) 640
Délka styčné plocha pás-země (mm) 4 780
Pohon a výkony:
    Motor - Typ Teledyne Continetal AVDS-1790-2A (C/D) nebo AVDS-1790-6A
               - Výkon (kW)/při ot/min 560/2400 (670/2400)
    Převodovka - Typ Detroit Diesel Allison CD-850-6A (CD-850-4 ?)
                        - Počet stupňů - Vpřed/Vzad 2/1
    Palivo/Zásoba paliva (l) Nafta/900
    Měrný hmotný výkon (kW/t) 9,3 (11,2)
    Měrný tlak na povrch (kg/cm.E2) 0,9
    Rychlost - maximální (km/h) 46
                  - průměrná v terénu (km/h) 30 - 35
                  - maximální dozadu (km/h) 22
    Zrychlení z 0 na 32 km/h (s) 15?
    Dojezd - na komunikaci (km) 400
    Maximální stoupání (%) 60
    Maximální náklon (%) 38
    Překročitelnost - šířka zákopu (m) 3,0
    Výstupnost - výška kolmé stěny (m) 0,95
    Brodivost - bez přípravy (m) 1,38
    Brodivost - s přípravou (m) 2
Ochrana:
    Protipožární zařízení automatické
    Filtroventilační zařízení ano
 Pancéřování:
    Korba - Čelo typ/max. tloušťka (mm) ocel/ekv. 500+
               - Boky typ/max. tloušťka (mm) ocel + kryty pásů/ekv. kolem 300 vs. HEAT
               - Záď typ/max. tloušťka (mm) ocel/?
               - Dno typ/max. tloušťka (mm) ocel/?
    Věž - Čelo typ/max. tloušťka (mm) ocel/ekv. 600+
           - Boky typ/max. tloušťka (mm) ocel/ekv. kolem 300 vs. HEAT
           - Záď typ/max. tloušťka (mm) ocel/?
           - Strop typ/max. tloušťka (mm) ocel/?
Systém řízení palby: Elbit Matador/Knight Mk.1
    Balistický počítač ano
    Zaměřovače střelecký elektrooptický stabilizovaný denní/noční
    Dálkoměr laserový Nd:YAG
Zařízení řidiče:  pasivní noktovizor AN/VSS-2 (AN/VSS-43)
Pohon věže: elektrohydraulický
Elektrický systém:  24V, 8x12V, 500Ah
Ostatní informace: 
    Výrobce Israel Ordnance Corps, Tel a Shumer, Izrael
    Zahájení vývoje 1967
    Prototyp 1974
    Výroba 1978 - 1982?
    Rok zavedení do výzbroje 1979
    Rok vyřazení z výzbroje ?
    Ve výzbroji armád Izrael (zavedl 297 ks)
    Cena (US dolary) ?
© Daniel Machacek 2002