Typ 74

Historie a obecná charakteristika:

Tank Typ 74 je druhým tankem vyvinutým v Japonsku od konce Druhé Světové války. Jedná se o tank druhé generace. Jeho vývoj byl zahájen v době, kdy předchozí tank Typ 61 vstupoval do výzbroje, tzn. kolem roku 1962. Na vývoji se podílely japonská armáda a firma Mitsubishi, která měla na starost výrobu tanku (Mitsubishi Heavy Industries). Mezi lety 1964 až 1967 byly zkompletovány makety, poté modely tanku a zkoušeny jejich základní vlastnosti. Konstrukce prvních prototypů byla zahájena v roce 1968. O rok později pak byly k dispozici prototypy verze STB-1. Tato verze se vyznačovala automaticky nabíjeným kanónem L7A1, v licenci vyráběným firmou Japan Steel Works a dálkově ovládaným protiletadlovým kulometem. Po zkouškách těchto tanků byly vyrobeny od roku 1971 další prototypy označované jako STB-3. Ty se lišily ručně nabíjeným kanónem (pravděpodobně upravený L7A3), ručně obsluhovaným protiletadlovým kulometem a jinak tvarovanou věží. Vývoj šel dál přes typy STB-4, 5 a 6, které se lišily už jen v drobnostech. V roce 1973 padlo rozhodnutí vyzbrojit japonské síly domobrany verzí STB-6. Ta byla standartizována jako tank Typ 74. Oficiálně byla zavedena do výzbroje v roce 1974, ale první sériové tanky byly k dispozici až od září 1975. Od roku 1974 do konce 80. let mělo být vyrobeno 873 kusů tohoto tanku.
Celkové schéma je podobné jako u většiny ostatních tanků. Vpředu je řidičský úsek (řidič v levé části korby), ve střední části je umístněna věž a v zadní je umístněna pohonná jednotka. Věž je trojmístná. Vpravo ve věži má stanoviště velitel a střelec. Vlevo pak nabíječ.

Palebná síla, systém řízení palby a přístrojové vybavení tanku:

Tank Typ 74 je vybaven upraveným britským kanónem L7A3 s ejektorem a stabilizací v obou rovinách. Kanón je vyráběn v licenci společností Japan Steel Works a oproti typu L7A3 se liší zejména upraveným zákluzovým mechanizmem. Pravděpodobně od roku 1988 jsou kanóny některých tanků Typu 74 vybavovány tepelnou ochranou hlavně. Pohon kanónu i věže je plně elektrický s manuální zálohou. Ovládat kanón může střelec i velitel. Z kanónu je možné střílet standartní munici NATO ráže 105 mm. Od roku 1984 se v tancích používají v licenci vyráběné (Daikin Industry) střely M735 typu APFSDS. Zásoba munice je kolem 55 kusů, z toho 14 kusů je umístněno ve věži. Rychlost střelby se pohybuje kolem 9-ti až 10-ti výstřelů za minutu. Doplňkovou výzbroj tvoří spřažený kulomet Typ 74 ráže 7,62 mm se zásobou munice 4500 ks nábojů a ručně ovládaný protiletadlový kulomet M2HB ráže 12,7 mm se zásobou munice 660 nábojů. Protiletadlový kulomet má rozsah náměru -10 až 60° a odměr 360°.
Systém řízení palby obsahuje střelecký zaměřovač J2 s vestavěným laserovým dálkoměrem společnosti Nippon Electric. Data poskytnutá laserovým dálkoměrem zpracovává elektronický balistický počítač společnosti Mitsubishi Electric. Data jako je stav kanónu, teplota a typ munice zadává manuálně střelec. Velitel má kupolu vybavenou 5-ti periskopy a infračerveným pozorovacím přístrojem J3 umístněným vepředu kopule. Kopule je otočná o 360° a je vybavena poklopem otvírajícím se dozadu. Střelec je vybaven infračerveným zaměřovačem J2 a zaměřovacím teleskopem J1 spřaženým s kanónem. Nabíječ má k dispozici poklop otvírající se dozadu a jeden periskop otočný o 360°. Vlevo vepředu na věži je pak umístněn velký vyhledávací světlomet o dosahu až 3000 metrů (bílé světlo) nebo 1000 - 1200 metrů (infra).
Řidič tanku Typ 74 je vybaven jednodílným poklopem se třemi periskopy JM 17 Mod 2, který se otvírá vlevo a může pro jízdu v noci použít aktivní nebo pasivní noktovizní periskop. Pro větší dohled má k dispozici i infračervené světlomety. Na zadním pancíři korby je umístněna krabice s telefonem pro spojení s vnitřkem tanku.

Tank Typ 74 s kanónem vybaveným tepelnou ochranou hlavně.

Ochrana:

Balistická ochrana tanku Typ 74 je zajištěna ocelovým homogenním pancířem. Korba je svařovaná a věž i příruba kanónu je odlévaná. Maximální tloušťka pancíře je odhadována na 130 mm. Této tloušťky je dosaženo na čele věže a korby. Tloušťka bočního a zadního pancíře pak na 75 mm a 50 mm. Tyto hodnoty platí jak pro korbu tak i pro věž. Zatím nebylo zjištěno použití ochranných krytů pásů. Pancéřování je tvarováno pro maximální úroveň ochrany. Některé tanky jsou vybaveny dozerovou radlicí, určenou k vyhlubování úkrytů, která navíc zvyšuje stupeň ochrany při zásahu do předních partií korby. Tank je vybaven filtroventilačním systémem ochrany před zbraněmi hromadného ničení. O typu protipožárního systému nebyly zjištěny žádné informace (na jedné publikované fotografii je vidět pravděpodobně láhev s hasivem napojenou na nějaký ventil, což by ukazovalo na nějaký typ poloautomatického nebo plně automatického hasícího systému). Dále je tank Typ 74 vybaven zadýmovací granátomety Typ 73 (2x3) ráže 60 mm. K vyššímu stupni přežitelnosti při zásahu přispívá i elektrický pohon věže a kanónu. Ochranu zvyšuje i použité hydropneumatické odpružení podvozku s měnitelnou výškou zdvihu, což umožňuje aby tank Typ 74 ve stacionárním postavení při nejnižší poloze měl výšku jen 2,03 metry.

Pohyblivost:

Tank Typ 74 je poháněn motorem Mitsubishi 10ZF Type 22 WT o výkonu asi 535 kW (uvádí se 530 až 540 kW). Výfuky a tlumiče hluku jsou umístněny po obou bocích korby. Pohonnou jednotku tvoří motor ještě spolu s manuální převodovkou Mitsubishi MT75A se šesti převodovými stupni pro jízdu vpřed a jedním pro jízdu vzad. Pojezdové ústrojí je vybaveno hydropneumatickým odpružením. To umožňuje měnit světlou výšku v rozmezí 200 až 650 mm podle typu terénu. Dále umožňuje naklánět tank o +/- 6° v podélné ose a +/- 9° v příčné ose. Na každé straně je umístněno 5 pojezdových kol a po jedné hnací rozetě a vodícím kole. Pojezdové ústrojí nemá vratné kladky. Na tanku byly testovány pásy německé společnosti Diehl, ale na sériových strojích nebyly použity. Maximální rychlost tanku je uváděna na 53 km/h při jízdě vpřed. Některé zdroje uvádějí rychlost až 60 km/h. Při jízdě v terénu je průměrná rychlost kolem 35 km/h. Dojezd je uváděn na 400 km při zásobě paliva 950 litrů. Tank překonává příkop 2,7 metru a kolmou překážku vysokou 1 metr. Brodivost je 1 metr. S přípravou je tank schopen zdolat brod hluboký 2 metry. Podle Ing. Soukupa 3 metry. Podle některých fotografií se zdá, že alespoň některé tanky Typu 74 jsou vybaveny snorkely, které jim umožňují třímetrové brody zdolat.

Verze a odvozené typy:

STB-1: První prototypy tanku Typ 74. Vybaveny automaticky nabíjeným kanónem L7A1 a dálkově ovládaným protiletadlovým kulometem ráže 12,7 mm (M2HB ?).
STB-2: ?.
STB-3: Od roku 1971 dostupná verze s ručním nabíjením kanónu a s ručně ovládaným protiletadlovým kulometem.
STB-4: ?.
STB-5: ?.
Typ 74 alias STB-6: Verze přijatá do výzbroje japonských sil domobrany.
Typ 74 "TS": Verze dostupná pravděpodobně od roku 1988. Liší se použitím tepelné ochrany hlavně.
Typ 75: Samohybná houfnice ráže 105 mm.
Typ 78: Vyprošťovací tank na bázi podvozku tanku Typ 74.
Typ 87: Samohybný protiletadlový dvojkanón ráže 35 mm.
Dále jsou některé tanky zavedené do výzbroje japonských sil domobrany vybaveny dozerovou radlicí pro vyhlubování úkrytu.

Tank Typ 74 vybavený dozerovou radlicí.


Typ 74 - Data: 
Typ: hlavní bojový tank
Posádka: 4
Rozměry:
    Délka korby (mm) 6 700
    Délka s kanónem dopředu (mm) 9 410
    Délka s kanónem dozadu (mm) 7 840
    Maximální šířka (mm) 3 180
    Maximální výška (mm) 2 670
    Výška po věž (mm) 2 480 (při světlosti 650 mm)
    Světlost (mm) 200 - 650 (volitelná)
Hmotnost:
     prázdná (kg) 36 300
     bojová (kg) 38 000
Výzbroj:
    Kanón - Typ/Ráže/Délka upr. L7A3 dr/105/51
               - Počet nábojů  55
               - Stabilizace ano ve 2 rovinách
               - Odměr (°) 360
               - Náměr (°) -6,5 až 9,5 (-12,5 až 15 pomocí nastavování podvozku)
               - Rychlost pohybu v náměru (°/s) 4
               - Rychlost pohybu v odměru (°/s) 24
               - Rychlost palby 9 - 10 ran/min
    Kulomety: Spřažený - Typ/Ráže Type 74/7,62
                    Protiletadlový - Typ/Ráže M2HB/12,7
    Počet nábojů do kulometů 4500 ráže 7,62 mm a 660 ráže 12,7 mm
    Zadýmovací granátomety  2x3
Pojezdové ústrojí:
    Zavěšení podvozku hydropneumatické
    Pásy - Šířka (mm) 550
            - Délka styčné plocha pás-země (mm) 4 000
Pohon a výkony:
    Motor - Typ Mitsubishi Typ 22WT10
               - Výkon (kW)/při otáčkách (ot/min) 530/2200
    Převodovka - Typ MT75A
                        - Počet stupňů - Vpřed/Vzad 6/1
    Palivo/Zásoba paliva (l) Nafta/950
    Měrný hmotný výkon (kW/t) 14,1
    Měrný tlak na povrch (kg/cm.2) 0,85
    Rychlost - maximální (km/h) 53
                  - maximální v terénu (km/h) ?
                  - průměrná v terénu (km/h) 35
    Dojezd - na komunikaci (km) 300 - 400
    Maximální stoupání (%) 60
    Maximální náklon (%) 40
    Překročitelnost - šířka zákopu (m) 2,7
    Výstupnost - výška kolmé stěny (m) 1
    Brodivost - bez přípravy (m) 1
                    - s přípravou (m) 2 (3)
Ochrana:
    Protipožární zařízení ?
    Filtroventilační zařízení ano
 Pancéřování:
    Korba - Čelo typ/max. tloušťka (mm) ocel/130
               - Boky typ/max. tloušťka (mm) ocel/75
               - Záď typ/max. tloušťka (mm) ocel/50
               - Dno typ/max. tloušťka (mm) ocel/?
    Věž - Čelo typ/max. tloušťka (mm) ocel/130
           - Boky typ/max. tloušťka (mm) ocel/75
           - Záď typ/max. tloušťka (mm) ocel/50
           - Strop typ/max. tloušťka (mm) ocel/?
Systém řízení palby:
    Balistický počítač ano
    Zaměřovače denní/noční infračervené (1. gen ?)
    Dálkoměr laserový
Zařízení řidiče 3x periskop, zesilovač jasu a infrasvětlomety
Elektrický systém:  24 V
Ostatní informace: 
    Výrobce Mitsubishi Heavy Industries, Tokyo, Japonsko
    Zahájení vývoje 1962
    Prototyp 1969
    Výroba 1975 - konec 80. let (sériová, vyrobeno 873 ks)
    Rok zavedení do výzbroje 1974
    Rok vyřazení z výzbroje 20??
    Ve výzbroji armád Japonsko
    Cena (US dolary) 3,55 mil. (1991)

© Daniel Machacek 2000 - 2003