Chieftain (FV 4201) 

Historie a obecná charakteristika:
Tank Chieftain (FV 4201) je klasické konstrukce s čtyřčlennou osádkou. V přední části korby sedí řidič. Ve středu korby je bojový úsek z věží ve které je na pravé straně velitel se střelcem a na levé nabíječ. V zadní části korby je motor s převodovkou. 
V roce 1958 vyhlásilo ministerstvo obrany Velké Británie vojenské požadavky na nový tank. Měl se vyznačovat silnou pancéřovou ochranou a výzbrojí s níž by mohl ničit cizí tanky na takovou vzdálenost, na kterou mu nebyly schopné ublížit. Měl být schopen vystřelit 10 ran za první minutu a 24 ran za další 4 minuty (rychlostí 6 ran za 1 minutu). Rychlost měla být až 42 km/h a dosah nejméně 483 km při průměrné rychlosti 24 km/h. Jeho hmotnost neměla přesáhnout 45 723 kg. Protože se došlo k závěru, že takový tank není možno zkonstruovat byl hmotnostní limit uvolněn na 52 618 kg.
Práce na tomto prostředku byly zahájeny v průběhu roku 1958 ve společnosti Leyland. Ta vycházela při navrhování nového tanku ze svých dvou prototypů FV4202. Koncem roku 1958 však byla hlavní zodpovědnost za vývoj věže převedena na firmu Vickers-Armstrong. Tato firma měla na starost i instalaci nového kanónu L11 ráže 120 mm s drážkovaným vývrtem hlavně.
Tank měl být poháněn vícepalivovým motorem Leyland L.60 a poloautomatickou převodovkou TN12. V březnu 1959 byly schváleny tyto předběžné požadavky: Hmotnost 45 360 kg, délka korby 6,78 m, výška 3,55 m, světlost 0,43 m, vezená munice 60 kusů pro kanón, objem palivových nádrží 1137 l. Motor měl mít výkon 522 kW.
Tyto požadavky byly ještě trochu upraveny během stavby prvního prototypu v roce 1959. Věž zatím simulovalo kruhové závaží. Prototyp Chieftainu byl poprvé převeden v roce 1961 a v době od července 1961 do dubna 1962 bylo vyrobeno dalších šest prototypů. Tyto se zúčastnily velmi rozsáhlých zkoušek. V květnu 1963 byl vydán souhlas k zavedení do výzbroje. Byly vybudovány výrobní linky Royal Ordnance Factory v Leedsu a Vickers-Armstrong v Elswicku u Newcastlu.
Do výzbroje byl zaveden až v roce 1967 a to kvůli problémům s převody, zavěšením pojezdového ústrojí a motorem.
V současné době je již z britské armády vyřazen.

Výzbroj:
Hlavní výzbrojí tanku Chieftain je drážkovaný kanón L11 společnosti Royal Ordnance Factory. U nejstarších verzí byly použity kanóny L11A2 odvozený od původního typu L11 použitého u tanku Conqueror. Ten byl později vyměněn za typ L11A3 a nejnovější Chieftainy jsou vybaveny kanónem L11A5, který používá například i tank Challenger. Kanón má elevační rozsah -10 až 20 stupňů. Poháněn je elektrickým a záložním ručním pohonem. Kanón je vybaven ejektorem a termopláštěm a je plně stabilizován v náměru i odměru. Ve věži je pro něj umístněno 64 kusů dělené munice (viz. ochrana). Ta je typů APDS, HESH, dýmová, cvičná a později byl zaveden i typ APFSDS (typ L23). Například typ Mk.5 používal jako hlavní munici APDS (10 ks typu L15) o úsťové rychlosti asi 1370 m/s, munici HESH (typ L31) o úsťové rychlosti 670 m/s a munici kouřovou a kontejnerovou.
Vedlejší výzbroj zahrnuje dva kulomety ráže 7,62 mm. Jeden je spřažen s kanónem (L8A1) a druhý, protiletadlový (L37A1), je umístněn na velitelské věžicce. Tento kulomet může velitel ovládat i při zavřeném poklopu což výrazně zvyšuje jeho bezpečnost. Spřažený kulomet může být vyjmut a použit na trojnožce jako běžný kulomet. U prvním modelů byl ještě zaveden zastřelovací kulomet ráže 12,7 mm RMG L21A1 (britská verze amerického kulometu M2) se šesti zásobníky po 100 nábojích, umístněný nad kanónem.

SŘP a přístrojové vybavení:
Jak už bylo zmíněno měly první Chieftainy zastřelovací kulomet ráže 12,7 mm. Ten byl spojen s kanónem ovládací jednotkou Marconi, která umožňovala stabilizovaný pohon, nestabilizovaný pohon, pohon na záložní akumulátory a ruční pohon. Tank je vybaven pasivními noktovizory. Velitel tanku Chieftain Mk.5 ovládá kopuli No.15 vybaveno devíti periskopy No.40 Mk.2 a protiletadlovým kulometem ráže 7,62 mm. Dále má na svém stanovišti radiostanici C42 Larkspur a VHF stanici krátkého dosahu B47. Později bylo zavedeno u většiny tanků lehčí a menší radio typu VRC353 Clansman. Velitel může kdykoliv převzít ovládání kanónu, pokud nalezne cíl s vyšší prioritou. Novější verze jsou vybaveny systémem IFCS (Improved Fire Control System) firmy Marconi Space and Defense Systems Ltd. Nový systém řízení palby je vybaven novým digitálním počítačem. Systém IFCS v sobě integruje 4 systémy tanku - počítačovou jednotku CDHS (Computer Data Handling System), laserový dálkoměr, senzorový subsystém (shromažďuje aktuální informace z meteorologických senzorů) a vybavení pro kontrolu kanónu. Trvá asi 3 sekundy než po zaměření cíle započítá počítač všechny korekce a je možná střelba na cíl. Velitel je vybaven u nového systému jednotkou CCMU (Commander's Control and Monitor Unit). Může ovládat protiletadlový kulomet, aniž by musel otvírat poklop (jak je tomu např. u amerických tanků). V sedmdesátých letech byl zastřelovací kulomet nahrazen laserovým dálkoměrem TLS (Tank Laser Sight) značky Barr&Stroud (dnes Pilkington Optronics, člen skupiny THALES, pravděpodobně první použití laserového dálkoměru u tanku) o dosahu 500 až 10 000 metrů, který měřil vzdálenost s přesností na 10 metrů. V 80. letech (asi od roku 1983) byly některé Chieftainy vybaveny termovizním pozorovacím a zaměřovacím přístrojem TOGS (Thermal Observation and Gunner Sight) firmy Barr&Stroud, který nahradil do té doby používaný infračervený systém využívající na pravé straně instalovaný velký pancéřovaný infračervený světlomet.
Řidič byl vybaven u typu Mk.5 periskopy No 36 Mk.1 a infračervenými periskopy. Řidič v noci používal infračervené světlomety. U pozdějších typů (koncem 70. let) byly nahrazeny pasivním noktovizorem L4A1.

Tanky Chieftain vybavené přídavným pancéřováním Stillbrew.

Ochrana:
Tank Chieftain je chráněn homogenním ocelovým pancéřováním. V jeho konstrukci bylo využito poznatků výzkumné společnosti Fighting Vehicles Research and Development Establishment (FVRDE, v současné době se nazývá DERA) z Chobhamu ve Velké Británii. Tento ústav se proslavil za víc než 10 let dalším objevem v oblasti pancéřové ochrany a to vrstveným pancéřováním (nazývaným poté Chobham podle města v němž tento ústav sídlí). V druhé polovině 50. let však tato technologie nebyla. Přitom na tank Chieftain byly kladeny skutečně značné požadavky. Měl být schopen odolávat
nepřátelské palbě z nevelké vzdálenosti a to při hmotnosti do 45 723 kg. Tento požadavek byl později přehodnocen, protože se zjistilo, že takovou konstrukci není možno vypracovat. Limit byl zvýšen na 52 618 kg. Aby FVRDE dosáhla požadované úrovně ochrany zavedla novinku - dozadu poloskloněnou polohu řidiče. U předchozích tanků seděl řidič jako v běžném osobním autě. V tanku Chieftain sedí řidič jako v supersportovním voze. Tank Chieftain má díky tomu velmi nízkou korbu. Přední část korby a věže je odlévaná. Tank Chieftain při bojové hmotnosti 55 tun disponuje lepší balistickou ochranou než těžký tank Conqueror o hmotnosti 66 tun. Přesné údaje o pancéřování nebyly dosud zveřejněny. V příručce OPFOR World Equipment Guide se uvádí tloušťka čelního pancéřování věže 300 mm. Čínské informační služby udávají hodnotu 150 mm při sklonu 60°, což odpovídá 300 mm při čelním zásahu. DERA (dříve FVRDE) uvádí, že čelní pancéřování tanku má hmotnost 3 tuny na čtvereční metr. Hodnota 3 tuny na čtvereční metr je pravděpodobně míněna při pohledu zepředu při daném sklonu, tzn., že při hustotě oceli 7 860 kg/m3 (standard NATO MIL-A-12560) je čelní pancéřování tlusté kolem 380 mm (tank Conqueror asi 350 mm pro věž). U čelního pancéřování korby se udává odhad 120 mm pro horní plát, při sklonu přes 60°. To by odpovídalo ekvivalentní tloušťce při daném sklonu asi 240 mm. Ve skutečnosti je čelní plát podstatně více skloněný. Podle nákresů asi na úhel 73° - 74° od kolmice. Při tloušťce čelního horního pancíře korby 120 mm, by pak ekvivalentní síla pancíře dosáhla až 410 - 435 mm (3,2 - 3,4 tuny na čtvereční metr). U spodního čelního plátu není známa tloušťka, jen sklon - 45°. Ochrana tanku je zvýšena i použitím ochranných krytů pojezdového ústrojí. Celkově tyto údaje odpovídají informacím, že tank Chieftain byl ve své době nejodolnějším tankem a o tento titul přišel až se zavedením západoněmeckého tanku Leopard 2 K tomuto by se, ale hodil kratší komentář. Že byl ve své době tank Chieftain nejodolnějším tankem na světě uvádí Ch. Chant, DERA se omezuje jen na tanky v armádách NATO, protože přibližně ve stejné době jako tank Chieftain byl zaveden do výzbroje sovětský tank T-64, první tank vybavený vrstveným pancéřováním, s ekvivalentní tloušťkou čelního pancíře věže asi 400 mm proti munici působící kinetickou energií a 450 mm proti kumulativním hlavicím. Takže tank Chieftain nejspíše disponuje slabší ochranou věže, zejména proti kumulativnímu střelivu, než tank T-64. V 80. letech proto dostal na čelo věže nový vrstvený pancíř Stillbrew, který podstatně zvyšuje odolnost proti kumulativní munici. Ochrana korby je, ale o něco lepší než u typu T-64 co se týče munice s kinetickým působením (~430 mm vs. ~350 mm), a zhruba shodná co se týče munice s kumulativním účinkem (430+ mm vs. ~450 mm). Tank Chieftain byl tedy v době svého zavedení nejodolnějším tankem na světě spolu se sovětským typem T-64.
Tank je vybaven přetlakovým systémem ochrany proti ZHN, umístněném ve věži. U nejstarších typů bylo používáno No. 2 a u nejnovějších je to No. 11. Všechny nábojky dělené munice jsou umístněné pod věncem věže ve vodou naplněném natlakovaném kontejneru ve speciálních schránkách. Protipožární zařízení používá CO2. Na každé straně věže je umístněno 6 zadýmovacích granátometů. Tank byl vybaven od šedesátých let detektorem ozáření infrasvětlometem a byl na něm též pokusně zkoušen experimentální typ protiraketové obrany TAMS společnosti Marconi.

Pohyblivost:
Tank Chieftain je u verze Mk.5 poháněn motorem Leyland L.60 Mk.8A. o výkonu 559 kW (pohon u starších verzí viz. verze). Pro případ vysazení hlavní pohonné jednotky, pro její start při mrazech, při poruše elektrického zapalování motoru nebo jen pro případ, že tank stojí a není vhodné zapínat hlavní motor, je tank vybaven pomocnou pohonnou jednotkou AGU (Auxiliary Generator Unit) typu H30. Pásy obíhají na každé straně přes 6 pojezdových kol a 3 vratné kladky. Zavěšení je typu Horstmann. Maximální rychlost na silnici je až 48 km/h a jízdní dosah 500 km.

Tank Chieftain demonstruje svou pohyblivost během cvičení.

Další údaje:
Tank může být vybaven dozerovou radlicí a odminovávacím zařízením instalovaným na čele korby.

Verze a odvozené typy:
FV4020: Koncept tanku Chieftain.
Mk.1: Byla vybavena motorem o výkonu pouhých 436 kW (Typ L60 Mk.4A). Bylo jich vyrobeno pouze 40 (v letech 1965 až 1966) a sloužily k výcvikovým účelům.
Mk.1/2: Verze dotažená na standard verze Mk.2.
Mk.1/3: Vybavena novou hnací a převodovou jednotkou.
Mk.1/4: Verze Mk.1/3 s upraveným zastřelovacím kulometem.
Mk.2: První operačně používaná verze. Vybavena motorem o výkonu 485 kW (Typ L60 Mk.5A). Používána od roku 1967.
Mk.3: Verze s vylepšeným pomocným motorem (Typ H30) a řadou vylepšení u druhotné výzbroje (vybavení kulometem L37A1), zavěšení pásů a modifikací jeho řízení.
Mk.3/2: Verze s upraveným elektrickým vybavením a vzduchovými filtry.
Mk.3/G: Prototyp verze Mk.3.
Mk.3/S: Vybaven nasáváním vzduchu přes věž. Velitel vybaven odpalovacím tlačítkem.
Mk.3/3: Vybaven motorem o výkonu 537 kW (Typ L60 Mk.7A). Zastřelovací kulomet měl prodložený dostřel. Vybaven úchytem pro laserový dálkoměr a upraveným filtroventilačním systémem.
Mk.3/3P: Verze Mk.3/3 pro Írán.
Mk.4: Vybavena palivovými nádržemi s vyšší kapacitou. Postaveny pouze 2.
Mk.5: Považován za konečný výrobní model. Vyšel z verze Mk.3/3. Má větší zásobník na munici APDS na úkor munice pro zastřelovací kulomet.
Mk.5/2K: Exportní varianta verze Mk.5 určená pro Kuvajt.
Mk.5/3P: Exportní varianta verze Mk.5 určená pro Írán.
Mk.6: Verze Mk.2 s novou hnací a převodovou jednotkou.
Mk.7: Model Mk.3 s upraveným zastřelovacím kulometem a pohonnou jednotkou.
Mk.7/2c: Verze určená pro Omán.
Mk.8: Model Mk.3/3 s upraveným zastřelovacím kulometem a pohonnou jednotkou.
Mk.9: Model Mk.6 se zdokonaleným systémem řízení palby.
Mk.10: Model Mk.7 se zdokonaleným systémem řízení palby.
Mk.11: Model Mk.8 se zdokonaleným systémem řízení palby, přídavným pancířem Stillbrew, systémem TOGS a filtroventilačním systémem No. 11.
Mk.12: Model Mk.8 se zdokonaleným systémem řízení palby, přídavným pancířem Stillbrew, systémem TOGS a filtroventilačním systémem No. 11.
Qayis al Ardh (Chieftain Mk.15): 15 kusů tanku Chieftain pro Omán vybavených laserovým dálkoměrem Type 520 a noktovizorem typu L20 firmy Ferranti..
Chieftain (FV 4030/1): 187 kusů tanku Chieftain pro Írán.
Chieftain ?: Vylepšená verze FV 4030/1 s motorem o výkonu 596,5 kW.
Shir 1 (Khalid , FV 4030/2): 125 kusů tanku Chieftain pro Írán vybavena motorem Perkins Condor V12 o výkonu 895 kW. Objednávka pro Írán byla zrušena, tanky převzalo Jordánsko pod označením Khalid.
Shir 2 (Challenger , FV 4030/3): Tank Chieftain pro Írán. Vybaven motorem Perkins Condor a pancéřováním Chobham. Írán, který si objednal 1225 tanků, objednávku zrušil a tank se dostal do výzbroje Velké Británie pod označením  Challenger.
Chieftain 800: Standartní Chieftain vybavený motorem Perkins Condor V12.
Chieftain 900: Exportní vylepšená verze tanku Chieftain.
Chieftain - Varma: Verze vybavena přídavnými bloky reaktivní a pasivní ochrany.
Chieftain ARV (FV 4204): Vyprošťovací tank.
Chieftain ARV: Verze určená pro Írán vybavená jeřábem.
Chieftain ARRV: Vyprošťovací tank.
Chieftain AVRE (FV 4203): Obrněné ženijní vozidlo - prototyp.
Chieftain AVRE Mk.1: Obrněné ženijní vozidlo.
Chieftain AVRE Mk.2: Obrněné ženijní vozidlo.
Chieftain AVLB (FV 4205): Mostní tank vybavený mostem typu No. 8.
Chieftain AVLB (FV 4205): Mostní tank vybavený mostem typu No. 9.
Chieftain AVLB (FV 4205): Mostní tank vybavený mostem typu No. 10.
Chieftain AVLB (FV 4205): Mostní tank vybavený mostem typu No. 11.
Chieftain AVLB (FV 4205): Mostní tank vybavený mostem typu No. 12.
Chieftain Mk.6 AVLB: Chieftain Mk.1/4 přestavěný pro nesení mostu.
CSBS (Close Support Bridge System): Vylepšený mostní systém na podvozku tanku Chieftain.
Chieftain ?: Verze vybavená pokusným hydraulickým odpružením firem Vickers a Air-Log Limited.
Chieftain ?: Protiletadlová verze vybavená věží Marconi Marksman se dvěma 35 mm kanóny.
Chieftain ?: Verze s věží vybavenou 155 mm houfnicí firmy Vickers Shipbuilding and Engineering Ltd.
Dále existovalo několik experimentálních tanků Chieftain na nichž byly zkoušeny různé pohonné jednotky (např. i turbíny) a tanky starších verzí vybavené pancéřováním typu Stillbrew. Existoval pravděpodobně i tank Chieftain vybavený kanónem XL30.

Tank Chieftain byl v 70. letech spolu s tankem T-64 nejlépe vyzbrojeným a nejlépe chráněným typem.


Chieftain - Data:
Typ: hlavní bojový tank
Posádka: 4
Rozměry:
    Délka korby (mm) 7 518
    Celková délka (mm) 10 795
    Maximální šířka (mm) 3 657
    Maximální výška (mm) 2 895
    Výška po věž (mm) 2 400
    Světlost (mm) 508
Hmotnost:
     prázdná (kg) 53 500
     bojová (kg) 55 000
Výzbroj:
    Kanón - Typ/Ráže/Délka ROF L11A5 dr/120/55
               - Hmotnost (kg) 1 783
               - Počet nábojů  64
               - Účinný dostřel (m) 3000 s pravděpodobností zásahu 0,6 
               - Elevace (stupně) -10 až 20
    Kulomety - Spřažený - Typ/Ráže/Délka L8A1/7,62/?
                                     - Dostřel (m)  ?
                    - Ostatní - Typ/Ráže/Délka L37A1/7,62/?
                                  - Dostřel (m) 2000
                    - Počet nábojů 6000
    Zadýmovací granátomety  2x6 (ráže 66 mm)
Pojezdové ústrojí:
    Zavěšení podvozku torzními tyčemi
    Pásy - Výrobce/Šířka (mm) ?/570
            - Délka styčné plocha pás-země (mm) asi 4 400
Pohon a výkony:
    Motor - Typ Leyland L60
               - Výkon (kW) 559 při 2100 ot/min
    Převodovka (stupně vpřed a vzad) TN12 (Merritt Wilson)(6 a 2)
    Palivo/Zásoba paliva (l) více druhů paliv/950
    Měrný hmotný výkon (kW/t) 10,9
    Měrný tlak na povrch (kg/cm.E2) 0,9
    Rychlost - maximální (km/h) 48,5
                  - průměrná v terénu (km/h) 30
    Dojezd - na komunikaci (km) 400 - 500
                - v terénu 200 - 300
    Maximální stoupání (%) 60
    Maximální náklon (%) 30
    Překročitelnost - šířka zákopu (m) 3,149
    Výstupnost - výška kolmé stěny (m) 0,914
    Brodivost - bez přípravy (m) 1,066
                    - s přípravou (m) ?
Ochrana:
    Protipožární zařízení automatické ?
    Filtroventilační zařízení ano
 Pancéřování:
    Korba - Čelo typ/max. tloušťka (mm)/úhel (°) ocel/~ 120/72 - 74
               - Boky typ/max. tloušťka (mm) ocel + ochranné kryty pásů/? + 12 mm ?
               - Záď typ/max. tloušťka (mm) ocel/?
               - Dno typ/max. tloušťka (mm) ocel/?
    Věž - Čelo typ/max. tloušťka (mm) ocel/až 380
           - Boky typ/max. tloušťka (mm) ocel/?
           - Záď typ/max. tloušťka (mm) ocel/?
           - Strop typ/max. tloušťka (mm) ocel/?
Systém řízení palby: IFCS (Chieftainy Mk.9 až Mk.12)
    Balistický počítač ano značky Marconi
    Zaměřovače pasivní systém nočního vidění Marconi, Termokamera TOGS 
(Barr and Stroud)
    Dálkoměr laserový (Barr and Stroud) o dosahu 500 až 10 000 m
Zařízení řidiče ?
Ostatní informace: 
    Výrobce Royal Ordnance, Leeds; Vickers Defence Systems, 
Newcastle-upon-Tyne, Velká Británie
    Zahájení vývoje 1958
    Prototyp 1961
    Výroba 1971 - 1978 (Mk.5)
    Rok zavedení do výzbroje 1967 (Mk.2), 1975 (Mk.5)
    Rok vyřazení z výzbroje ?
    Ve výzbroji armád Velká Británie (asi 900 ks), Irán (asi 900 ks), Irák, Jordánsko, Kuvajt, Omán (15 ks) 
    Cena (US dolary) 1985 - 2 mil.
© Daniel Machacek 2000 - 2002